Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Zvýšení poplatků jako dárek novému řediteli České televize

Můžeme mít k České televizi, k jejímu fungování a hospodaření sto a jednu výhradu, ale bez peněz existovat nemůže

Zvýšení poplatků jako dárek novému řediteli České televize
ilustrační foto | Shutterstock.com

A tak by se plánované zvýšení koncesionářského poplatku dalo označit za dobrou zprávu, zvláště když se tak děje po patnácti letech, a v případě Českého rozhlasu, jemuž mají lidé také posílat více, dokonce po osmnácti. I tak ale oznámení o chystaném „zdražení“ ze 135 na 160 korun, respektive ze 45 na 55 korun, vyvolává několik otázek.

Jednou z nich je, co stojí za prozřením koaličních politiků, kteří najednou mluví o podpoře silných veřejnoprávních médií, o udržitelných příjmech, o kvalitní tvorbě nebo nových projektech.

Ještě před rokem ministr kultury Martin Baxa (ODS) tvrdil, že „koncesionářské poplatky naše vládní koalice zvyšovat nechce“. Změnu svého postoje zdůvodňuje mimo jiné tím, že loni byla debata o poplatcích teprve na začátku. Jenže ředitel ČT Petr Dvořák neupozorňoval na klesající hodnotu poplatku (kvůli inflaci) od loňska, ale několik let.

Měl tedy Dvořák jen smůlu, protože někdejšímu premiérovi Andreji Babišovi (ANO) leží ČT dlouhodobě v žaludku a spíše by jí peníze vzal, než dal? Nebo je za aktuálním zvýšením poplatku nějaká zákulisní dohoda s nově nastupujícím ředitelem Janem Součkem?

Každopádně platí, že pro Součka, který ještě ani neusedl do ředitelského křesla (funkci oficiálně převezme 1. října), je to mimořádně příjemný dárek na uvítanou. I když ho vlastně dostane až v roce 2025, odkdy by se poplatky za veřejnoprávní média měly zvednout.